ISIS

Z VSE Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Na této stránce naleznete detailnější představení jednotlivých částí informačního systému VŠE.

Obsah


Integrovaný studijní informační sytém je modulárně navržený informační systém, jehož základní schéma představuje následující obrázek.

Výše uvedený obrázek obsahuje základní řídící moduly, které jsou nezbytné pro chod informačního systému. Poznámka: ISIS lze provozovat v češtině, slovenštině a angličtině, přičemž pro jiné jazyky než češtinu jsou přeloženy jen veřejně přístupné části a části dostupné studentům a učitelům. Během implementace postupně zaváděné moduly na VŠE představují:

[editovat] Popis systému

[editovat] Studijní administrativa

Modul zajišťuje komplexní řízení ECTS kompatibilního studia zapojující všechny účastníky pedagogického procesu na vysoké škole – uchazeče, studenty, učitele, vedoucí kateder, studijní oddělení a vedoucí pracovníky vysoké školy. Součástí modulu je též modul přijímací řízení, epřihlášky, stipendia a financování studia, modul nezahrnuje nástroje pro přímou podporu pedagogického procesu (e-learning).

[editovat] Osobní management

Modul představuje řadu komplexních nástrojů pro rozvoj a podporu elektronické komunikace mezi zaměstnanci a studenty, zejména nástroje jako Poštovní schránka, Dokumentový server, Správa úkolů, Diskusní fórum.

[editovat] Portál veřejných informací

Aplikace tohoto modulu poskytují řadu informací i mimo vysokou školu z ostatních implementovaných modulů. Tyto informace je možné také publikovat směrem na webové stránky vysoké školy. Portál veřejných informací nebude spolupracovat se současnými www stránkami VŠE a jednotlivých fakult.

[editovat] Technologie – Technologický subsystém

Tento subsystém obsahuje aplikace pro řízení informačních a komunikačních technologií, zejména oběh identifikačních karet, zajištění chodu systému kontroly vstupů do jednotlivých objektů vysoké školy (systém je vystavěn nad HW fy Duha systém Brno), dále aplikace pro centrální management počítačové sítě, kam spadá např. správa loginů a účtů na serverech, LDAP, řízení sítě Cisco přepínačů, správa DNS a DHCP, řízení WiFi sítě a sítě VPM, ovládání učeben aj.

[editovat] eLearning

Modul obsahuje nástroje LMS a LCMS pro přímou podporu pedagogického procesu. Tyto nástroje umožňují SCORM kompatibilní export a import na jiné LMS a LCMS nástroje (např. Moodle). O potřebě zavedení tohoto modulu bude v průběhu implementace na VŠE jednáno.

[editovat] Věda a výzkum – Vědeckovýzkumný administrativní informační systém

Tento modul představuje komplexní systém evidence vědeckovýzkumných výsledků vysoké školy (publikace, projekty) vč. podpory tvorby životopisů a interních evaluací a návazností na vědeckovýzkumnou podporu doktorského studia.

[editovat] Manažerská nadstavba Integrovaného studijního informačního sytému

Modul poskytuje informace pro jednotlivé složky řízení vysoké školy – vedoucí kateder a ústavů, proděkany a děkany, prorektory a rektora vysoké školy. Modul zastřešuje ostatní moduly informačního systému.

[editovat] eAgenda

Modul poskytuje nástroje pro elektronickou správu osob, žádostí a rezervačního systému místností, pasportizace vysoké školy, kolejního a menzovního systému, poskytuje výstupy sylabů pro knihovnu.

[editovat] Báze a vývoj ISIS

Základní modul zajišťující práci ostatních modulů vč. nástrojů pro další rozvoj informačního systému programátory VŠE, integrační nástroje na ostatní informační systémy VŠE a řízení vlastní instalace informačního systému.

[editovat] Vysokoškolské kvalifikační práce

Modul poskytuje nástroje pro evidenci a správu závěrečných prací studentů bakalářského, navazujícího magisterského, magisterského a doktorského studia, včetně návrhu témat práce studentem a učitelem. Dále poskytuje nástroje pro sestavení a tisk zadání závěrečné práce a odevzdání práce s přílohami a posudky vedoucího a oponenta práce. Práce studentů jsou ve formátu PDF přístupné v portálu veřejných informací, část nebo celou práci lze v nutných případech utajit. Modul je součástí dodávky, dodán bude ve stavu provozovaném na MZLU v Brně.


[editovat] Hardware

Pro provoz ISISu byl zhotovitelem navrhnut následující hardware:

Firewall a LB – 2x Sun Fire X4100 M2

- 2x dualcore CPU AMD Opteron
- 4 GB RAM
- min. 2x 80GB HDD v RAID 1
- 2 redundantní zdroje napájení
- 2x síťová karta 

Aplikační servery – 7x Sun Fire X2200 M2

- 2x dualcore CPU AMD Opteron
- 4 GB RAM
- min. 1x 80 GB HDD
- 2x síťová karta

Databázový server - produkční 1x Sun Fire X4600 M2

- 8x dualcore CPU AMD Opteron
- 32 GB RAM
- 2x FC řadič

1x Sun StorageTek 3510 FC

- FC připojení
- dva FC kontrolery
- 12x 146 GB HDD v RAID 1+0

Databázový server - záložní a testovací 1x Sun Fire X4200 M2

- 2x dualcore CPU AMD Opteron
- 8 GB RAM
- 2x FC řadič

1x Sun StorageTek 3510 FC

- FC připojení
- 12x 146 GB HDD v RAID 1+0

Úložiště rozsáhlých dokumentů

2x Sun Fire X2200 M2

- 2x dualcore CPU AMD Opteron
- 4 GB RAM
- min. 1x 80 GB HDD
- 2x síťová karta 
- FC řadič

1x Sun StorageTek 3511

- FC připojení
- 12x 500 GB SATA HDD

Síťová infrastruktura k propojení serverů

- 1x Cisco Catalyst 2960G nebo 1x Cisco Catalyst 3560E-48TD
- 48 portů pro metalický Ethernet na rychlosti 1 Gb/s

Zálohování

- očekáváme dostupnou diskovou kapacitu připojené přes NAS o velikosti 1 TB

[editovat] Články o ISIS

[editovat] Zamyšlení nad studijním informačním systémem

Autor: Dalibor Pták

Shromažďování informací, jejich zaznamenávání na fyzická media a následná práce s nimi patří k činnostem provázejícím každou historicky významnou civilizaci. Od dob starých Sumerů a jejich hliněných tabulek se však přece jen mnohé změnilo. Novodobé digitální technologie založené na elektronice v kombinaci s jemnou mechanikou a optikou, případně radiotechnikou umožňují nejen informace efektivně ukládat, vyhledávat a přenášet rychlostí světla na velké vzdálenosti včetně vzdáleností kosmických, ale nabízejí navíc možnost provádět s informacemi i mnoho dalších operací, dokonce automatizovaně.

Je dobré si uvědomit, že pouhé použití počítače při zpracování informací nemusí ještě znamenat automatizaci. Načtu-li například data do Excelu a tam s nimi po určitou dobu intensivně laboruji, lze hovořit pouze o mechanizaci, nanejvýše o poloautomatizaci, pokud při tom využívám některých pokročilejších pracovních technik. Za automatizaci určitého stupně můžeme považovat teprve zpracování dat pomocí předem připravené rutiny (ve formě programu nebo skriptu) schopné na základě datového obsahu rozhodovat o následných krocích procesu. Čím méně nároků na přímé zásahy uživatele do probíhajícího procesu, tím vyšší stupeň automatizace. Napsat a odladit program či skript je samozřejmě rovněž určitým druhem pracovní činnosti, která navíc jen výjimečně nebývá časově náročnější než odpovídající jednorázové zpracování ruční (tj. pouze mechanizované či poloautomatizované), a lze proto diskutovat o tom, kdy a v jaké míře z hlediska úspory práce se automatizace vyplatí. Uveďme její výhody ve srovnání s ručním zpracováním.

  • Čas potřebný na vlastní průběh automatizovaného procesu je téměř vždy výrazně kratší než čas nutný k odpovídajícímu zpracování ručnímu.
  • Zatímco osoba provádějící ruční zpracování se snadno může dopustit i závažné chyby – zvláště je-li při práci vystavena časovému stresu (tj. v obvyklých případech, kdy zadavatel požaduje výsledek co nejdříve), při automatizovaném zpracování pomocí vhodné rutiny tento problém odpadá – samozřejmě za předpokladu, že je příslušná rutina odladěna a její volání snadné, což ale při správném režimu vývoje a kvalitní práci programátora lze celkem dobře zajistit.
  • Efekt z ručního zpracování je pouze jednorázový, naproti tomu rutinu jednou již vytvořenou lze aplikovat i kdykoliv později, je-li toho třeba.
  • Pro víceuživatelskou práci v počítačové síti je automatizované řešení nutnou podmínkou.
  • Automatizací úlohy je méně zajímavá práce při ručním zpracování nahrazena zajímavější prací na vývoji rutiny.

Efekt z automatizace se však výrazně snižuje, jestliže

a) uživatel má problémy s dodržováním technologické a provozní kázně vyžadované aplikační logikou, například když před „odesíláním“ primárně pořízených dat k nevratnému hromadnému zpracování je podceňována nutnost jejich kontroly na úplnost a věcnou správnost – opravné kroky na odstranění škod pak nutno provádět ručně a mohou být i značně náročné, ne-li nemožné, nehledě na vlastní důsledky škod samotných,

b) zadavatel nedokáže formulovat své požadavky s dostatečným výhledem do budoucnosti, takže je nutno automatizovanou úlohu průběžně rozšiřovat o nové funkcionality a funkcionality již hotové mnohokráte obměňovat, obojí často v rozporu s původní koncepcí, což postupně narušuje architekturu a stabilitu celku a navíc i plýtvá vývojářskými kapacitami. Logicky ucelená datová základna spolu s hardwarem a softwarem zajišťujícími požadované funkcionality včetně uživatelského rozhraní se nazývá informační systém. Jeho architektura může být koncipována různou úrovní integrovanosti.

Integrovaný systém je takový, jehož celá datová základna je řešena jednotně, tj. zpravidla prostřednictvím společné databázové instance, takže lze snadno zajistit, aby výsledky datových transakcí byly okamžitě přístupny všem funkcionalitám systému, v nichž mohou mít uplatnění, a tedy i všem uživatelům majícím k těmto funkcionalitám přístup. Například vloží-li učitel odzkoušenému studentovi známku, ihned se tato skutečnost může promítnout do všech funkcionalit systému, které pracují s daty studijních výsledků.

V systémech, které nejsou integrovány, ale poskládány z navzájem oddělených komponent, jejichž datové základny jsou řešeny různými instancemi často vytvořenými i pomocí navzájem různých technologií na různých serverech, nutno zajišťovat synchronizaci dat zvláštními datovými přenosy mezi nimi. Tyto přenosy mohou korektně probíhat pouze v době mimo vlastní provoz komponent systému – zpravidla tedy v nočních hodinách. Aktualizace dat v jedné komponentě se tak do ostatních promítne nejdříve až následující den, při složitější komponentální architektuře systému nebo zvláštních provozních důvodech leckdy i mnohem později. Roste-li počet komponent majících spolu takto komunikovat, roste nejen nepřehlednost o samotných těchto přenosech, ale i režijní náklady na udržení funkčnosti celku obecně.

Do situace popsané v předchozím odstavci VŠE postupně více a více zabředávala svým informačním systémem o studiu. Pokusme se velmi stručně zrekapitulovat, jakými cestami se k takovému stavu dospělo. V polovině 90. let VŠE měla relativně integrovaný studijní informační systém, od jehož hlavní části pracovně označované jako centrální databáze bylo odděleno pouze přijímací řízení, sběr výsledků zkoušek a tvorba rozvrhu v naději, že jde pouze o provizorium – v případě sběru výsledků zkoušek se tuto naději podařilo později naplnit. Tento systém byl vyvíjen od počátku 90. let vlastními pracovníky školy na základě požadavků jejího tehdejšího vedení. Následující období od druhé poloviny 90. let a zejména pak po roce 2000 až do současnosti lze charakterizovat jako neustálý příliv dalších – a lze říci přímo revolučních – požadavků jednak na zařazování funkcionalit zcela nových, jednak na změny v mnohých funkcionalitách původních, přičemž některé takové požadavky byly později ještě revidovány, leckdy i několikráte. Příčiny této praxe lze hledat ve snaze využít nových technologických možností WINDOWS včetně webu, ve změnách legislativy o vysokých školách, v reformě studia vzhledem k evropským standardům, rovněž i v koncepční divergenci a nestabilitě.

Nové požadavky nebylo možno odmítnout či zbrzdit. Zároveň však ne vždy bylo možno řešit je plně v rámci existujících komponent (tj. zejména centrální databáze a přijímacího řízení) s ohledem na možnosti plynoucí z databázového prostředí, v němž byly vyvinuty. Proto bylo rozšiřování informačního systému prováděno cestou dalších komponent s vyhlídkou, že až nápor nových požadavků vykrystalizuje do relativně definitivní podoby a ustane, bude vytvořen integrovaný informační systém vyšší verze – a zároveň nad „silnější“ databází – do něhož budou veškeré dosavadní změny zahrnuty.

Studijní informační systém VŠE má nyní mnoho komponent, jimiž vedle centrální databáze jsou zejména

  • aplikace registrací a zápisů,
  • aplikace zápisů na bakalářské a některé státní zkoušky,
  • aplikace PES pro další služby studentům,
  • aplikace Semestr a Výsledky pro podporu výuky,
  • aplikace pro administrativu doktorandského studia,
  • aplikace PLUTO pro administrativu mimořádných studií (stáže zahraničních studentů, Universita třetího věku aj.),
  • dvě aplikace pro administrativu přijímacího řízení (jednu pro pomaturitní studium, druhou pro magisterské navazující studium),
  • aplikace pro elektronické podávání přihlášek přes web,
  • aplikace pro webové nahlížení do výsledků přijímacího řízení (pro pomaturitní studium bylo nutno řešit zvláštní datovou instatncí).

Již před rokem 2005 bylo zřejmé, že takováto situace je dlouhodobě neudržitelná, a otázka nového studijního informačního systému – tentokráte již plně integrovaného – se stala velmi naléhavou, a to i pro důvody uvedené v bodě b) o několik odstavců výše. Od možnosti vyvinout takový systém vlastními kapacitami školy bylo upuštěno a hledal se externí dodavatel, který by vyrobil nový systém na zakázku. Tato cesta slibně začala, ale po dvou letech vedla ke krachu. Po tu dobu dosavadní systém jako celek nadále pokračoval ve svém výše popsaném úpadku, navíc autoři některých částí mezitím odešli za lepšími pracovními příležitostmi, čímž jsou možnosti plynoucí z jejich autorského dozoru nyní značně omezeny.

Zatím poslední kapitolou této historie je smlouva s Mendelovou zemědělskou a lesnickou universitou o koupi informačního systému vyvinutého jejími pracovníky, který je schopen pokrýt většinu požadavků VŠE, v některých případech po slíbených úpravách. Každá novota vzbuzuje rozpaky konzervativněji laděných jedinců, nejinak tomu bude, ať již právem či neprávem, i s tímto novým informačním systémem. Avšak jistě je lepší prožívat rozpaky než informační kolaps.

[editovat] Univerzitní informační systém

Na této stránce vám přinášíme stručný popis Mendelova Univerzitního Informačního Systému, který se VŠE rozhodla nasadit.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Ústav informačních a komunikačních technologií

Oddělení koncepce a vývoje

si vám dovoluje představit

Univerzitní informační systém

komplexní systém pro řízení studijního systému české vysoké školy

Univerzitní informační systém využívá Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně pro komplexní řízení svého studijního systému již více než dva roky na všech čtyřech fakultách. Předchozí verze tohoto systému byla na Provozně ekonomické fakultě úspěšně provozována již od března roku 2000. V současné době má tento informační systém devět tisíc aktivních uživatelů a denně zpracuje přes 85 tisíc operací. V roce 2002 získal tento systém 3. místo na prestižní evropské soutěži univerzitních informačních systémů EUNIS Elite Award of Excellence.

Vlastní webový informační systém není určen pouze pro řešení problematiky studijní agendy, ale v současné době je využíván a dále rozvíjen jako centrální integrovaný informační systém pro administraci hlavní činnosti univerzity (studijní a vědeckovýzkumná činnost) a pro řízení informačních technologií nově zaváděných na naší univerzitě (centrální management počítačové sítě, systém kontroly vstupů, centrální úložiště dokumentů, prezentace informací o univerzitě, telefonní seznam, osobní portál uživatele vč. poštovních služeb aj.).

Univerzitní informační systém soustavně rozvíjí dvacetičlenný vývojový tým podle požadavků vedení univerzity, námětů a představ běžných uživatelů z řad studentů, zaměstnanců i návštěvníků naší univerzity a svých vlastních zkušeností (členy vývojového týmu jsou studenti, učitelé, vědečtí i vedoucí pracovníci).

Studijní problematika je v tomto informačním systému řešena komplexně od prvního kontaktu uchazeče s vysokou školou (prezentace informací o univerzitě a jejích studijních programech, příjem přihlášek ke studiu vč. elektronických přihlášek, první zápis studenta a jeho imatrikulace) přes denní studijní povinnosti (rozvrhy, zkoušky, evidence průběhu studia) po výsledné výkazy o studiu (seznam studovaných předmětů, diplom, vysvědčení, dodatek k diplomu).

Pro studenty, učitele, studijní referentky, vedoucí ústavů, vedení fakult a univerzity a pro systémové integrátory fakult je připraveno téměř 250 aplikací usnadňující rutinní chod jednotného studijního systému v rámci univerzity.

Za dobu existence tohoto informačního systému změnila naše univerzita třikrát svůj Studijní a zkušební řád (postupně od ne-ECTS k ECTS kompatibilnímu studiu). Jednotlivé fakulty přecházely na nová studijní pravidla postupně po jednotlivých ročnících. Univerzitní informační systém plně zvládl souběžný provoz několika značně rozdílných studijních podmínek na jedné fakultě včetně takových operací, jako je přestup mezi skupinami studujících za jiných studijních podmínek (ne-ECTS studium plně řízené referentkou na plné ECTS studium s individuálními studijními plány každého studenta, volitelnými rozvrhy a mezifakultním studiem).

Celý studijní systém je řízen pomocí časového harmonogramu, který může být individuální pro každou fakultu (či dokonce část fakulty studující podle společných studijních podmínek). U většiny základních úrovni lze rozšířit množinu evidovaných atributů.


Řešení studijní problematiky je provázáno na další externí agendy, jako je např. sběr požadavků na ubytování v koleji vč. sestavení pořadníku podle stanovených kritérií (dojezdové časy, průměr apod.), periodické zasílání údajů pro zdravotní pojišťovnu, jednorázový výstup údajů o studentovi pro správu sociálního zabezpečení, výstup dat pro Sdružené informace matrik studentů vč. zpětného sběru informací o studiu našich studentů na jiných vysokých školách a propojení na ostatní agendy řízené informačním systémem.

Unikátní systém kvalifikace objektů umožňuje vytvořit zcela transparentní systém přidělování nároků na univerzitní zdroje jednotlivým studentům. Např. přijetím studenta na studijním oddělení automaticky (a transparentně) vzniká studentovi nárok na univerzitní login, který je bez zásahu uživatele distribuován na jednotlivé servery a učebny, kde má mít student podle svého studijního programu a studijního plánu účet. Dále je studentovi automaticky vystavena bezkontaktní identifikační karta, stanovena dotace pro menzovní systém Anete Kredit, povolen přístup do knihovny, kartě je umožněn vstup do těch částí univerzity, kam student logicky patří (např. podle příslušnosti k fakultě) a studentovi jsou nastaveny příslušné diskové kvóty na serverech, v poštovní schránce UIS i na dokumentovém serveru.


V okamžiku zakončení či přerušení studentova studia jsou automaticky uvedené nároky zrušeny vč. ošetření situací, kdy je student upozorněn na to, že jeho účty na místních serverech vyprší ve stanoveném intervalu a je mu ponechán určitý čas pro zálohování vlastních dat. Do celého procesu nevstupuje na žádné úrovni ani studijní referentka, ani správce počítačové sítě. Systém je zcela transparentní a plně konfigurovatelný pomocí webových aplikací. Pro svou činnost vyžaduje kompatibilních technologií (LDAP servery, prostředí OS Unix a OS Windows apod.).


Mimo základních evidenčních aplikací a sestav nutných pro provoz studijního systému je celý informační systém protkán desítkami aplikací určených pro rozvoj elektronické formy komunikace mezi vyučujícími navzájem a mezi studenty a učiteli. Tyto nástroje umožňují v komplexní podobě uchovávat dokumenty v řízeném prostředí (dokumentový server), sledovat agendu splněných a nesplněných úkolů (TODO), komunikovat pomocí hromadné pošty s větší skupinou studentů najednou či využívat možnosti Záznamníku učitele, který představuje komplexní, stále se rozrůstající nástroj asi deseti aplikací určených na evidenci průběžného hodnocení a komunikaci učitele se studenty (vč. možnosti tvořit si vlastní skupiny studentů, individuálního zveřejňování výsledků průběžných testů a docházky, elektronického přihlašování na zkoušky apod.). Postupně budou tyto nástroje dostupné též v anglickém jazyce.

Všechny základní aplikace určené pro studenty a učitele jsou pečlivě zdokumentovány na asi 250 stranách uživatelské dokumentace, která je průběžně vytvářena. V tomto okamžiku je dokončována také základní dokumentace aplikací určených studijním referentkám a práce budou pokračovat na dokumentaci aplikací pro vedoucí pracovníky a systémové integrátory fakult.


Mimo vlastní webový informační systém je součástí řešení Univerzitního informačního systému také soubor dalších technologických řešení určených k plošnému zavedení na univerzitě – systém kontroly vstupů, řízení univerzitní sítě vč. firewallu, centrální správa serverů a učeben aj.


Univerzitní informační systém představuje také unikátní jednotící architekturu pro tvorbu integrovaného informačního systému univerzity. V rámci naší univerzity je využíván jako datový sklad a inteligentní prostředník pro komunikaci mnoha dalších informačních systémů – stravovacího systému Anete Kredit, knihovního systému KP-win, ekonomického systému PragoData EkonFIS (nyní přecházíme na ekonomický systém SAP) apod. Vysoká integrovatelnost UIS spočívá nejen v propracované a dokumentované datové vrstvě s obecným XML rozhraním na principu ORB serveru Orakulum, ale také na možné rozšiřitelnosti vrstev aplikační a prezentační, jak to dokazuje např. řešení e-learningového informačního systému vyvíjeného na naší univerzitě jinou pracovní skupinou.

Systém pro svůj provoz vyžaduje databázový server Oracle 9i a aplikační servery na platformě Linux/Apache/Perl (je podporován a doporučován provoz aplikačních serverů v clusteru).


Zdroj informační leták MZLU Brno http://is.mendelu.cz/dok/letak

[editovat] Harmonogram přechodu na ISIS

[editovat] I. Etapa – Příprava implementační studie

  • Zahájení činnosti řídícího výboru, seznámení s metodikou implementace, harmonogramem a dohoda o součinnosti na migraci dat (červen 2007)
  • Příprava implementační studie a jeho akceptace (srpen 2007)
  • Pořízení hardware a software ze strany zadavatele a kontrola dodavatelem (září 2007)

[editovat] II. Etapa – Báze systému

  • Instalace ISIS na hardware zadavatele a zprovoznění zkušební verze isis.vse.cz – případně

adresa, kterou si VŠE stanoví (říjen 2007)

  • Stanovení systémových integrátorů ISIS (listopad 2007)
  • Základní školení ovládání ISIS (prosinec 2007)
  • zkušební migrace základních číselníků do báze systému (prosinec 2007)

[editovat] III. Etapa – Studijní evidence

  • instalace studijní administrativy vč. studijní evidence (duben 2008)
  • zkušební migrace dat a jejich čištění (březen 2008)
  • školení systémových integrátorů na studijní systém (květen 2008)

[editovat] IV. Etapa – Přijímací řízení VŠE

  • instalace a spuštění modulu přijímací řízení (prosinec 2008)
  • migrace dat a školení systémových integrátorů (červenec 2008)

[editovat] V. Etapa – Zahraniční oddělení

  • instalace studijní administrativy vč. studijní evidence (květen 2008)
  • instalace a spuštění modulu přijímací řízení (počátek prosince 2008)
  • zkušební migrace dat a jejich čištění (prosinec 2008)
  • školení zahraničního oddělení (prosinec 2008)

[editovat] VI. Etapa – Studijní systém a migrace dat

  • ostrá migrace dat studijního systému (červen 2008)
  • školení systémových integrátorů a studijních referentek (červenec 2008)
  • školení uživatelů (předpokládaný termín: srpen 2008)
  • zahájení zkušebního provozu (předpokládaný termín: srpen 2008)

[editovat] VII. Etapa – Propojení na externí systémy

  • definice a sumarizace vztahů (červen 2007)
  • dodání struktur komunikačních vztahů (prosinec 2007)
  • zkušební napojení na externí systémy (březen 2008)
  • ostré přepnutí propojení na externí systémy (srpen 2008)
  • vyhodnocení propojení a akceptace propojení (říjen 2008)

[editovat] VIII. Etapa – Odeslání matriky studentů

  • ověření prvotního odeslání matriky studentů (říjen 2008)

[editovat] IX. Etapa – Integrační a akceptační testy studijního systému

  • provedení integračních a akceptačních testů (listopad 2008)

[editovat] X. Etapa – Věda a výzkum

Implementace vědeckovýzkumného systému bude řešena samostatnou studií. Následující harmonogram je pouze informativní

  • příprava implementační studie pro zavedení vědeckovýzkumného informačního systému (březen 2008)
  • instalace subsystému vědy a výzkumu (červen 2008)
  • školení systémových integrátorů (srpen 2008)
  • zapracování připomínek a zahájení zkušebního provozu (listopad 2008)

[editovat] XI. Etapa – Integrační a akceptační testy vědy a výzkumu

  • provedení integračních a akceptačních testů (únor 2009)

[editovat] XII. Etapa – Ukončení zkušebního provozu

  • ukončení zkušebního provozu informačního systému (březen 2009)

[editovat] XIII. Etapa – Změny vyplývající ze zkušebního provozu

  • sumarizace změn plynoucích ze zkušebního provozu (březen 2009)
  • implementace změn (březen 2009)
  • akceptace provedení změn (květen 2009)
Osobní nástroje